Roxelana (Haseki Hürrem)

29. srpna 2010 v 21:43 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  (Ne)známé osudy

Haseki Hürrem

"Smějící se favoritka"

(? - 1558)


"Lásko moje, měsíční svite, nejdůvěrnější příteli.."
Dopis sultána Sulejmana I. Nádherného Roxelaně

Když se kolem roku 1506 v okolí města Rohatyn (spor dodnes vede Rohatyn s městem Čemerivci) na západní Ukrajině narodila pravoslavnému knězi dcera, nikdo netušil, že neskončí provdaná v rolnické rodině a stane se slavnou. Dodnes není známý přesný rok jejího narození ani její jméno. Údajně se jmenovala Anastázie, Ruslana případně Alexandra Gavrilovna Lisovska, v Evropě je povětšinou známá pod jménem Roxelana. Během svého života v Turecku používala přezdívku Hürrem, což znamená "Ta, která se směje". Prý ji tak pojmenovali strážní, kteří neuměli vyslovit její slovanské jméno a povšimli si, že se dívka neustále usmívá.
Když jí bylo asi patnáct let, zajala ji skupina Krymských Tatarů při svém nájezdu do Haliče. Dovezli ji do města Kaffa, které bylo centrem obchodu s otroky, kde si jí všimli speciálně vycvičení sultánovi muži, odkoupili ji a poslali do Istanbulu. Za vhodnou dívku obdrželi bohatou odměnu a Roxelana se ocitla mezi dalšími tři sta dívkami v harému..


Sultán Sulejman I. Nádherný (v Turecku je známý jako Sulejman Zákonodárce) se však o svůj početný harém moc nezajímal, měl svou milovanou Čerkesku Gülbahar (známá také pod jménem Mahidervan nebo "Jarní růže") a syna Mustafu, takže mu jedna žena bohatě stačila. Situace se nelíbila sultánově matce, Ayşi Hafse, podle níž bylo synovo chování nevhodné, nedodržoval osmanské tradice a navíc měl jen jednoho syna. Považovala za důležité, aby měla říše následníků víc, kdyby se tomu nejstaršímu něco stalo.
Přinutila jej, aby si ve svém harému jednu dívku vybral a sultánovi se zalíbila Roxelana pro svou inteligenci, vtip a nezvyklé zrzavé vlasy. Vyprávěla mu řadu příběhů a pohádek ze své domoviny, stala se tak jakousi osmanskou Šahrazád. Zaujala Gülbahařino místo a stala se hlavní sultánovou milenkou. Sulejman plánoval, že až splní přání své matky, pošle dívku zpět do harému a vrátí se ke Gülbahar, ale nakonec zjistil, že si nedokáže představit den bez Roxelaniných pohádek. Kdepak, tuhle dívku už neopustí. Celkem se jim narodilo pět dětí: synové Selim, Mehmed, Bajezid a Çehangir a dcera Mihrmah.

Sulejman I. Nádherný «

Přítomnost Roxelany vzbuzovala žárlivost u celého harému i bývalé čerkeské favoritky. Ta jednou své city neunesla a rozhodla se, že si to s ní vyřídí. Když se o hádce v harému doslechl sultán, poslal Gülbahar i šáhzáda (následníka trůnu) Mustafu do vyhnanství. Vybral jim malé provinční město Manisa v Malé Asii.

Roxelana brzy projevila zájem o politiku, kde mohla uplatňovat svůj vliv na Sulejmana. Dopisovala si s polským králem Zikmundem II. Augustem i jeho matkou Bonou Sforzou a podílela se na vzájemném zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. Někteří historici jí připisují návrh, aby Sulejman ovládl národ krymských Tatarů a zabránil tak jejich dalším nájezdům do její Roxelaniny rodné Haliče.

V Istanbulu nechala Sultánova favoritka vystavět mešitu, dvě školy, fontánu a ženskou nemocnici. V roce 1552 nařídila postavit Imaret, ubytovnu s výdejem stravy pro chudé. Od sultána dostala darem své vlastní lázně, hamam. Dodnes jsou k vidění nedaleko mešity Hagha Sofia.

Roxelana «

Kdo se Roxelaně znelíbil, mohl se loučit se životem. Ibrahim, původně sokolník a později vrchní Sulejmanův rádce a pomocník, děsil favoritku svou mocí. Sultán mu důvěřoval. Pokud by jejímu pánovi namluvil, že by mohla svého postavení zneužít, čekaly by jí velké problémy. Doslechla se, že istanbulský výběrčí daní jménem Rüstem, by jí mohl pomoct se svou chytrostí a slabostí pro intriky. Rozkázala mu, aby sehnal důkazy o Ibrahimově zradě a může během svého pátrání použít jakýkoliv prostředků. A Rüstem se opravdu vyznamenal.
Když sultán vyslal Ibrahima vyrovnat spory s perským šáhem Tahmaspem, připojil se k jeho družině. Díky své chytrosti si brzo získal Ibrahimovu důvěru a když se mu Sulejmanův oblíbenec svěřil, že Peršané s ním odmítají komunikovat jen proto, že je pouhý vezír a ne sultán, poradil mu, aby se v dopise Tahmapsovi podepsal jako Sulejman. Ibrahimovi to připadalo jako dobré řešení, netušil, že ho Rüstem hodlá zradit. Jakmile se Ibrahim podepsal, Rüstem se sám nabídl, že dopis šáhovi doručí. Místo do Persie zamířil rychle do Istanbulu, kde se listinou pochlubil Roxelaně. Ta byla s jeho lstí velmi spokojena. Zbývalo jen se se smutnou zradou svěřit Sulejmanovi. 15. března roku 1536 byl vezír popraven..
Rüstemovi se dostalo bohaté odměny, oženil se s Roxelaninou dcerou Mihrmah a stal se velkovezírem.

Sultánova favoritka «

Podobně skončil i šáhzád Mustafa, kterého obvinila z podněcování ke vzpouře proti panovníkovi a zasadila se o to, aby po zásluze potrestán. Zavraždili ho 6. října roku 1553.

Roxelana mezitím získávala další a další výsady, už nebyla pouhou otrokyní v harému. Byla z otroctví propuštěna a stala se plnohodnotnou občankou Osmanské říše. Díky svému vlivu na sultána se stala předsedkyní jeho vlády, ministrem pro zahraniční záležitosti a měla výsadní právo zasahovat do politiky.

Roxelanin pokoj v paláci Topkapi «

Dokonce přiměla Sulejmana, aby porušil tisíciletou tradici a oženil se s ní. Váže se k tomu pověst: Kdysi se úplně první vládce jejich dynastie, Bajezid I., oženil ze srbskou princeznou Despinou. Když prohrál s Tamerlánem boj o Anatolii, přinutil si vítěz jako součást své odměny, aby Despina všem jeho mužům zatančila a poté jim byla po vůli. Od té doby se žádný sultán neoženil, aby se jeho ženě nedostalo podobné hanby. "Malá rusovláska", jak jí říkal Sulejman, to přece dokázala a stala se jeho právoplatnou manželkou. Na její rozkaz byl poté rozpuštěn harém a nároky jejího syna Selima na trůn získaly na vážnosti.

Roxelana a sultán «

"Smějící se favoritka" zemřela 18. dubna roku 1558 (podle některých nepodložených výzkumů v roce 1561 nebo 1563) a uzavřela tím úžasný příběh nevýznamné ukrajinské dívky, která z postavení otrokyně dokázala vystoupat na místo sultánovy manželky a měla možnost ovlivnit chod celé říše..
Je pohřbena v mauzoleu se zdobnými dlaždicemi zobrazujícími rajskou zahradu.

Sulejman I. zemřel 6. září roku 1566, je pohřben v Sulejmanově mešitě nedaleko Roxelanina mauzolea, aby i po smrti mohl být s ní. Do konce života se pro svou rusovlásku trápil a vítal smrt jako vysvobození. Krátce před sultánovou smrtí se rozhořel spor mezi jeho syny Selimem a Bajezidem o nástupnictví. Boj ukončila až Bajezidova smrt 18. listopadu 1562, rozsudek smrti nad ním vynesl sám Sulejman pro údajné Bajezidovo spojenectví s Peršany. Po Sulejmanovi na trůn nastoupil Roxelanin syn Selim, je znám jako sultán Selim II.. V Turecku mu dodnes přezdívají Opilec.

Selim II. «

Zavržená Sulejmanova favoritka Gülbahar přežila i nenáviděnou Roxelanu i milovaného sultána. Zemřela kdesi ve vyhnanství v roce 1580 (případně 1581).

Roku 2007 byla na Roxelaninu počest otevřena mešita v ukrajinské Mariupoli, v jejím rodném Rohatynu byla postavena Roxelanina socha v nadživotní velikosti. Její život inspiroval také řadu umělců. Vzniklo několik velkolepých obrazů, opera, balet, symfonie a bylo napsáno několik románů.

Socha Roxelany v Rohatynu «


Zdroje: 1., 2., 3., 4.
Colin Falconer: Harém


 

43 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 saša saša | E-mail | 3. září 2010 v 18:27 | Reagovat

Je možné si příběhy a pohádky, které Roxelana vyprávěla sultánovy, někde přečíst?
Je zajímavé, že se neví její pravé jméno. Vypadá to, jako by její rodina při nájezdu zahynula a ona se snažila na vše zapomenout.
Tenkrát byla situace na jihu Rusi velmi těžká. Každý rok byly odvlečeny do otroctví tisíce lidí.

2 Larisa Larisa | Web | 4. září 2010 v 14:39 | Reagovat

Mám obavu, že možné to není. Ví se sice, že mu nějaké příběhy vyprávěla, ale o čem byly už nikoliv. Nejspíše byly plné pohádkových postav, jaké znala z dětství. Ukrajinských divoženek nebo tatarských jezdců na koních.. O Roxelaně se toho ví obecně strašně málo. Mně ten článek vyšel sotva na dvě stránky.

Život v okrajových částech Ruska nebyl určitě jednoduchý. Roxelana nakonec nedopadla až tak špatně.

S tím jejím jménem je to vážně zajímavé.  Kdyby třeba napsala paměti, mohlo to být jinak. V Osmanské říši byla známá jako Hürrem, toto jméno se vyskytuje i ve všech oficiálních pramenech. Pro Sulejmana byla "malou rusovláskou". Své rodné jméno nejspíš nepoužila od doby, co opustila domov.

3 7_BianQa_7 7_BianQa_7 | 6. ledna 2012 v 10:56 | Reagovat

No

4 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 6. ledna 2012 v 15:45 | Reagovat

WTF? Zase spam?

5 Sultan Sulejman Sultan Sulejman | E-mail | 12. ledna 2012 v 21:29 | Reagovat

caute vsetci odporucam vam teraz kukat moderneho sultana na tv doma a ta roxelna ma lepsie meno hurem hutem alebo ako sa to pise

6 Janka Janka | E-mail | 26. ledna 2012 v 21:09 | Reagovat

úžasný článek! velice děkuji. Ani jsem u čtění nedýchala :)

7 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 27. ledna 2012 v 14:15 | Reagovat

Děkuji! Už jsem se lekla, že to bude další spam o té příšerné turecké telenovele :)

8 anča anča | 13. února 2012 v 21:42 | Reagovat

velmi nádherný pořad

9 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 13. února 2012 v 21:46 | Reagovat

každého názor, mně přijde hrozný, ale každému co jeho jest :-)

10 kiki kiki | 17. února 2012 v 18:34 | Reagovat

Akorát nevim co sa stalo s princeznou hatídže která mela v brichu dítě.

11 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 17. února 2012 v 19:46 | Reagovat

O té jsem bohužel zmínku nenašla. O koho přesně se jedná?

12 alecer alecer | E-mail | 18. února 2012 v 18:05 | Reagovat

Ještě před třemi týdny byla Hurem na Wikipedii nazývána Alexandrou- její vlastní jméno, tak jako v seriálu.Tak kde je pravda?!

13 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 19. února 2012 v 13:38 | Reagovat

Kde je pravda? To nikdo neví. Jak se opravdu jmenovala, téměř není možné odhadnout. Žádné materiály z doby jejího narození se nezachovaly. Podle polské tradice se jmenovala Alexandra, podle ukrajinské Anastázie. Našla jsem i článek, ve kterém bylo řečeno, že se jmenovala Ruslana. Arabové jí říkají Karima, Evropané běžně Roxelana nebo Roxolana, Haseki Hürrem Sultan je rozšířené v Turecku. Asi si musíme hodit korunou.

14 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 7. března 2012 v 1:37 | Reagovat

Moc pěkný blogík. Ještě juknu

15 Lenie Lenie | 9. března 2012 v 15:38 | Reagovat

[5]: no Roxolana je podle mě rozhodně hezčí než Hurrem :) záleží na vkusu. A bohužel seriál je jen vzdáleně inspirovaný skutečností, kdyby se více držel faktů než blbostí byl by lepší..

16 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 11. března 2012 v 23:29 | Reagovat

[14]: Děkuji!

[15]:Osobně se mi také víc líbí Roxelana. Hürrem mi zní moc tvrdě. Bohužel, rádobyhistorické ptákovinky mají asi větší masovou sledovanost..

17 KatUska KatUska | E-mail | 30. března 2012 v 10:05 | Reagovat

Uchvatny clanok, dakujem

18 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 1. dubna 2012 v 22:11 | Reagovat

I já děkuju :-)

19 vera vera | E-mail | 23. dubna 2012 v 10:10 | Reagovat

Sleduji seriál Velkolepé století a moc se mi v ní líbila postavička malého Mustafi.Ten do 7 let  Prosím , neví někdo , jak se tento představitel v roli malého Mustafi jmenuje. pokud to někdo víte napište mi prosím na mou emailovou adresu. Mnohokrát děkuji.

20 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 23. dubna 2012 v 12:49 | Reagovat

Tak to bohužel netuším, ale někde by se to snad dohledat dalo. ;-)

21 verča verča | 4. května 2012 v 22:33 | Reagovat

Velice pěkné!

22 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 6. května 2012 v 21:44 | Reagovat

Děkuju :-)

23 Hanka Hanka | 13. května 2012 v 15:33 | Reagovat

Věděl by někdo,proč se někde uvádí,že se Sultánem měli 5 děti a někde 6,a že Abdullah zemřel ve 3.letech?! Děkuji.

24 aktunad aktunad | E-mail | 18. května 2012 v 13:48 | Reagovat

Ďakujem pekné - ale musím priznať že len vĎAKA seriálu som sa začala viac zaujímať o históriu - ako to vlastne bolo v Osmanskej ríši. ďakujem

25 Alena Alena | 14. června 2012 v 9:25 | Reagovat

Existuje super román Roxolana. Nevím už, kdo je autor, ale je přesně podle pravdy

26 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 14. června 2012 v 15:11 | Reagovat

[23]: Bohužel, ani já to nevím. Nevíme přesně, kolik dětí měla, informace se značně rozcházejí. Klidně jich mohla mít ještě víc, chybějící historické prameny tomu nahrávají.

27 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 14. června 2012 v 15:13 | Reagovat

[24]: To bude asi jedna z mála věcí, pro kterou nemůžu tento seriál úplně odsoudit. Někoho to určitě přitáhne. Mně zase takhle dostala Vojna a Mír s Audrey, respektive spíš Mel Ferrer :-)

28 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 14. června 2012 v 15:14 | Reagovat

[25]: Mohlo by to být zajímavé čtení, ale nevím s tím "podle pravdy". O Roxelaně ve spoustě věcí skoro nic nevíme, takže je tam dost prostoru pro fantasii.

29 jitrenka jitrenka | 21. června 2012 v 15:15 | Reagovat

a co kdyby jsme jí říkali hezky česky smějící se favoritka,jak jí říkali u sultana.....

30 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 22. června 2012 v 14:48 | Reagovat

[29]: já jsem pro :-)

31 Zdenka Zdenka | E-mail | 23. června 2012 v 23:13 | Reagovat

Velkolepé století je velmi líbivý i zajímavý seriál, který podněcuje naši fantazii prívě proto, že ze skutečnosti toho moc určitého nevíme. Ta fantazie je na tom nejlepší, vždy%t každý si může domaslet to, co ho přitahuje.

32 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 25. června 2012 v 10:04 | Reagovat

Jak říkám, každého věc. Kostýmy byly opravdu povedené, prostředí trochu kýčovité, no budiž, ale u toho žonglování se známými fakty mé srdce historika silně trpělo :-)

33 Věra Adámková Věra Adámková | E-mail | 2. července 2012 v 12:53 | Reagovat

Tato historie je úžasná,velmi zajímavá.

34 Marie Marie | E-mail | 10. července 2012 v 5:30 | Reagovat

Pro všechny koho to zajímá, toto vše je obsahem knihy Šťastná hvězda od Mika Valtariho, od něhož je nejznámější asi Egypťan Sinuhet.Děj Šťastné hvězdy se odehrává převážně v Osmanské říši v době Sulejmana I, velkovezíra Ibrahima a Roxolany. Kniha je to nádherná a na rozdíl od tureckého seriálu velmi vtipná, jak už to skvělý Valtari umí. Doporučuji.

35 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 11. července 2012 v 19:35 | Reagovat

Egypťana Sinuheta jsem četla, ale o tomhle jsem neměla ani tušení. Děkuji moc za skvělý tip! :-)

36 KAte KAte | Web | 31. července 2012 v 16:45 | Reagovat

mohla bych se zeptat ale opravdu mám zájem o knihu sultána vlastně příběh nevíte jestli taková náká kniha existuje a aby tam byla i Hurem atd...moc by mě to zajimáloa dá se to někde koupit? děkuju moc

37 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 1. srpna 2012 v 16:17 | Reagovat

[36]:
Colin Falconer: Harém. Tu znám já a moc se mi líbila.
K sehnání podle mě ještě bude, koupila jsem ji tak před třemi lety a Falconer často vychází v nových vydáních.

38 KAte KAte | 1. září 2012 v 1:31 | Reagovat

[37]: děkuju :-)

39 lubic lubic | E-mail | 6. září 2012 v 19:10 | Reagovat

áno, kniha sa volá Hárem od Falconera doma mám slovenské vydanie ešte z 1993 roku, je viac zhodné so skutočnosťou ako seriál

40 lehaje lehaje | 2. října 2012 v 22:51 | Reagovat

Já teď dočetla dvě knihy z této doby. První je přímo Roxolana od  Pavlo Zahrebelnyj. Je to přímo životopis Hurrem. Úžasně napsané a hodně to vpadá podle pravdy. A pak jsem ještě četla SUltánka od Jean-Michel Thiabauxe. To je od Nurbanu, manželce Selima II., než nastoupil na trůn. Takže jsou to poslední léta Hurrem. To se trošku s pravdou rozchází, ale taky se to hezky čte.

41 jitrula jitrula | 3. října 2012 v 11:43 | Reagovat

Pro ty co mají rái Mika Waltariho doporučuji knihy Temný anděl - to je z období před pádem Cařihradu, je tu popsána bitva u Varny. Další kniha - Pád Cařihradu, opět nádherné čtení a křesťanský pohled na tohle období.

42 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 3. října 2012 v 14:52 | Reagovat

děkuji vám za tipy, dámy! :)

43 Dia Dia | 8. října 2012 v 20:28 | Reagovat

Prosim vas Sulejman I Nadherny mel pseudonym Muhibbi nelze si nekde precist ty basne co psal?Prosim o radu "Lásko moje, měsíční svite, nejdůvěrnější příteli.."
Dopis sultána Sulejmana I. Nádherného Roxelaně

44 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 8. října 2012 v 23:10 | Reagovat

[43]: Já jsem našla něco, ale bylo to turecky. Jinak o ničem nevím :/

45 Miloslava Kocmanová Miloslava Kocmanová | E-mail | 19. dubna 2013 v 12:20 | Reagovat

Kniha Roxolana je od ukrajinského autora Zagrebelného a v současné době ji lze koupit po antikvariátech - můj případ, o novém vydání nevím

46 Nikolas Nikolas | E-mail | 17. července 2013 v 12:21 | Reagovat

[1]:NIKDY to nebyl jih Rusi či Ruska.
Dokonce ani nebyla Ukrajina poddaná Rusku.
To vše cca o 80 let později...nikoliv však
západní Ukrajina .
Snad pravdivěji by jste mohl tvrdil,že pocházela z jiho-východu Polska.
Tehdy byla Halič jeho součástí...

47 Jiřina Moringlová Jiřina Moringlová | E-mail | 6. srpna 2013 v 17:08 | Reagovat

Také jsem si s chutí přečetla tento blog, předtím jsem díky výpravnému seriálu Velkolepé století o Tureckou historii velký zájem nejevila. Podobným způsobem mne kdysi zasáhl film Tichý Don, teprve potom jsme si přečetla knihu, která je skvělá.Ovšem filmový příběh, byť malinko poupravený, dobře dokreslil právě tu knihu. Proto ani seriál Velkolepé století není k odsouzení, kde jinde by člověk mohl vidět např krásné dobové oděvy atp. Tvůrci seriálu s s ním dali opravdu poctivou práci. Škoda jen, že lidstvo s ez historie stejně nikdy nepoučí, a tak musí prožívat svoje hrůzy znovu...

48 Jiřina Moringlová Jiřina Moringlová | E-mail | 6. srpna 2013 v 17:12 | Reagovat

[4Ke svému předchozímu příspěvku dodávám, že v první větě mi vypadl text: mělo být , že jsem o tureckou historii příliš zájmu nejevila, až díky seriálu Velkolepé století...a promiňte mi i pár překlepů
7]

49 Petr Petr | E-mail | 18. listopadu 2014 v 20:42 | Reagovat

Sultán Sulejman 1  byl velmi dobrý dobrý vládce.     I serial velkolepé století je pěkný seryal  tam se odehráva co se podle hxstorye fakt udáva .

50 Iveta Burianová Iveta Burianová | E-mail | 6. ledna 2015 v 21:19 | Reagovat

...našla jsem v komentíkách inspiraci na čtení.Článek krásnej,děkuji

51 minette minette | 9. července 2015 v 21:11 | Reagovat

Na vašem místě bych se na Harém jako na relevantní zdroj informací nespoléhala, mnoho věcí je tam nejen překroucených, ale dokonce přímo vymyšlených, navíc Falconer zjevně o Turecku a Osmanské říši moc neví, některé věci se mi zdály jako vyložené pitomosti. Pokud jde o Velkolepé století, nemužu říct, že by bylo historicky nějak přesnější, ale rozhodně se mi líbí, že nezobrazili Hürrem jako pouhou hnusnou intrikánku a snažili se s její postavy vydat,co se dalo, navíc Bayezit tam není takový svatoušek atd. Jinými slovy, překáží mi ten strašný manicheismus - Hürrem je zlá, zničila říši a tak podobně, a Rüstem paşa byl její přisluhovač, přitom byl podle některých zdroju schopným státníkem, zatímco podle toho, na čem se relevantní zdroje shodují, Hürrem byla jistě dost prubojná, nicméně její vliv na politiku se přeceňuje. Harém se mi navíc nelíbí ani jako románová fikce, zejména kvuli již spomínanému manicheismu. O relevantnosti cosi vypovídá i název - tahle kniha není o histori, ale o sultánovi a jeho harému...

52 ZdenekO ZdenekO | E-mail | 17. ledna 2017 v 16:22 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na pique.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

53 WaclawD WaclawD | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 11:10 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama