Velkokněžna Olga Nikolajevna (II)

21. srpna 2010 v 17:34 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Mikuláš I. a jeho rodina
V lednu 1845 byla Olga jmenována velitelkou 3. Jelizavetgardského husarského pluku.

Olga Nikolajevna v uniformě
Olga v husarské uniformě «

Počátkem roku 1846 Olga doprovázela svou matku Alexandru Fjodorovnu do sicilského Palerma, kde se carevna měla léčit ze své plicní choroby a psychickému otřesu, který ji stihl po smrti dcery Adini. Zde se osamělá Olga setkala s württembergským korunním princem Karlem Fridrichem Alexandrem. Mezi ruskou velkokněžnou a württembergským princem přeskočila jiskra a okouzlený Karel ji požádal o ruku. Olga Nikolajevna ráda souhlasila a vrátila se do Petrohradu, kde se začalo s přípravami na svatbu.
Obřad proběhl 13. července 1846 v paláci v Petergofu, 13. července totiž slavila narozeniny carevna Alexandra a byl to také den výročí jejího sňatku s carem Mikulášem. 23. září manželé opustili Rusko a zamířili do Württembergska. Když Olga odjížděla, svému bývalému vychovateli Vasiliji Žukovskému: "Uklidňuje mě pocit, že odjíždím do země, kde se narodila má babička Marie Fjodorovna, a kde prožila nádherný život má teta Jekatěrina Pavlovna. Ve Württembergsku si ruských jmen váží."
"Buď svému muži tím, čím mi byla tolik let tvá matka." nabádal ještě dceru Mikuláš, než se s ní naposledy rozloučil.


Karel I.
württembergský princ Karel «

Ve Württembergsku Olgu přijali s radostí. Příjemná dáma, která již ztratila mladickou nerozvážnost, si všechny získala. V manželském životě se snažila ze všech sil být dobrou ženou, ale manželství s Karlem zůstalo bezdětné. Jednou z možných příčin byla Karlova údajná homosexualita, ale jak to bylo doopravdy, dnes těžko zjistíme. Manželé většinou pobývali ve Stuttgartu ve vile Berg. Když si Olga uvědomila, že asi nikdy nebude mít vlastní děti, vložila veškerý svůj elán do charity a pomoci potřebným. Zajímala se o vzdělávání dívek, pomoc postiženým dětem a válečným veteránům. Roku 1849 byla na její počest pojmenovaná dětská nemocnice ve Stuttgartu (Olgahospital) a od roku 1872 její jméno nesl řád protestantských jeptišek-zdravotních sester (Olgaschwesternschaft). Olžina charitativní činnost jí zajistila slávu nejen ve Württembergsku, ale i po celé Evropě. Velkokněžnina pověst zastínila i jejího muže Karla.

Do Ruska se manželé vraceli málokdy, Olga udržovala s rodinou pouze písemné vztahy. Živě korespondovala se sestrou Marií Nikolajevnou a švagrovou Marií Alexandrovnou (dříve hesensko-darmstadtskou princeznou Maxmiliánou). V únoru 1855 se do Stuttgartu donesly zprávy, že Olžin otec, car Mikuláš, umírá. Olga hned vyrazila na cestu domů, ale otce již živého nezastihla. 1. listopadu 1860 zemřela i carevna Alexandra Fjodorovna.

V roce 1863 Olga s Karlem adoptovali velkokněžnu Věru Konstantinovnu (*1854), dceru Olžina bratra Konstantina. Devítiletá dívka trpěla prudkými záchvaty vzteku, byla nervově labilní a vychovatelkám se ji nedařilo zkrotit. Věřina matka, Alexandra Josifovna, začínala propadat depresím. Když se o problémech s Věrou doslechla Olga, nabídla, že se o dívku bude starat. Alexandra si oddychla a poslala dceru do Stuttgartu. Přesto, že se ani Olze nedařilo Věru mírnit a dívčino chování často vyúsťovalo ve fyzickou agresivitu, Věra přirostla Olze k srdci. Bezdětný pár nakonec dívku adoptoval, zajistil ji kvalitní vzdělání a zprostředkoval vhodný sňatek.

Olga s manželem a adoptovanou dcerou
Olga s manželem a Věrou Konstantinovnou «

25. června 1864 byl Karel po smrti svého otce prohlášen novým württembergským králem a Olga Nikolajevna se stala královnou. Slavnostní korunovace se konala 12. července. Charitě se Olga věnovala i jako královna. Šila a pletla oblečení pro chudé, založila několik sirotčinců, starobinců a nemocnic, pořádala honosné bály a maškarní plesy, kde vybírala peníze pro děti. Během prusko-francouzské války v letech 1870 až 1871 stála württembergská královna v čele hnutí ošetřovatelek. Organizovala kursy pro ženy všech společenských tříd a učila je, jak raněné ošetřit. Do fondu pro vojáky vložila obrovskou sumu peněz a pořádala veřejné sbírky.
Mimo dobročinnosti se věnovala také sběru minerálů. Její sbírka je dodnes k vidění ve stuttgartském muzeum Staatliche Museum für Naturkunde.

Olga roku 1865
Královna Olga v roce 1865 «

V roce 1876 Olgu zarmoutila smrt starší sestry Marie Nikolajevny. 7. října 1891 zemřel i její manžel Karel. Na württembergský trůn se tak dostal Karlův bratranec Vilém. Ovdovělá Olga dožila na zámku ve městě Friedrichshafen u severního břehu Bodamského jezera. Zemřela v sedmdesáti letech 31. října roku 1892. Pohřbili ji v kryptě Starého hradu (Altes Schloss) ve Stuttgartu. Do konce života požívala úcty württembergského lidu. Všichni si jí vážili pro její dobrotu a laskavost. Svého manžela zcela zastínila. Dodnes se na její jméno nezapomnělo. V roce 1873 württembergskou královskou rodinu navštívil František Josef I. s manželkou Alžbětou Bavorskou. Jedna ze Sisiiných dvorním dam poznamenala: "On (Karel) byl naprosto nicotný. Hlavní dojem v nás zanechala Olga. Ona byla pravou královnou.."

Olga Nikolajevna

První díl životopisu Olgy Nikolajevny zde

Zdroje: 1., 2., 3., 4., 5.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama