Leden 2011

Chust

29. ledna 2011 v 14:03 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Je suis venue, j'ai vu, j'ai écrit..

Chust

nenápadný šperk z podkarpatské pokladnice

Když jsme se jednoho slunného srpnového dne pomalu blížili k Chustu, měli jsme jen dvě hodiny času a netušili jsme o tomto městečku vůbec nic. Jediné, co jsme měli při ruce, byla stařičká mapa, na níž se hlavní ulice ještě jmenovaly Masarykova a Benešova. Najít vůbec nějaké informace o Chustu je pořádný oříšek. Ve vodách internetu narazíte na pár skromných rad, průvodcovské knihy raději mlčí úplně. O bouřlivých dějinách Chustu svědčí pouze ruiny kamenného hradu vypínajícího se nad městem..


Ruské impérium: Stvoření teroru (IX)

15. ledna 2011 v 17:43 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Z historie ruského terorismu

SMRT ALEXANDRA II.


Brzy ráno 1. března 1881 Sofie Perovská přinesla dvě bomby do bytu Gelfmanové a Sablina na Těležné ulici. Další dvě dodal o několik minut později Nikolaj Kibalčič. Okolo deváté se dostavili čtyři vrhači bomb. Perovská jim na dopisní obálku nakreslila, jak zhruba vypadá Malá Sadová, kde budou stát a kudy se mají v případě potřeby přesunout k Jekatěrinskému kanálu. Do sýrařství na Malé Sadové ráno zavítal Michail Frolenko, který byl vybrán, aby spojil obvod a vyhodil do vzduchu nálož ukrytou v tajné chodbě pod Malou Sadovou. Jakimovová s Bogdanovičem svůj obchod opustili týž den ráno. Na místě tak zůstal jenom Frolenko, který se v místnůstce pomalu připravoval na smrt.

Sofie Perovská
Soněčka Perovská «

Ráno 1. března nad Petrohradem visela mračna, která zakryla slunce. Foukal syrový vítr, na ulicích ležely hroudy zmrzlého sněhu..

Naděžda von Meck: Čajkovského mecenáška (II)

5. ledna 2011 v 17:21 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  (Ne)známé osudy
.. Ten večer začal v Nadině hlavě klíčit plán. Napsala skladateli dopis, poslechla si jeho skladby a jeho talent ji naprosto uchvátil. Poslala mu proto bohatou odměnu. Postupně Čajkovskij s baronkou von Meck navázali pravidelnější vztahy. Psali si často, dopisy byly milé a přátelské. Ale nesetkali se.

Naděžda Čajkovskému zasílala požadavky na skladby a hudebník je na její přání komponoval. Výsledné skladby si Naďa vždy prověřila a nikdy na nich nenašla chybičku. Zvlášť milovala symfonickou báseň Bouře. Za několik měsíců mu poslala další peníze, celkem 6000 rublů, aby Čajkovskij mohl opustit svou práci na Moskevské konzervatoři a mohl se věnovat skládání na plný úvazek.
Naděžda von Meck
Naděžda Filaretovna «