Naděžda von Meck: Čajkovského mecenáška (II)

5. ledna 2011 v 17:21 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  (Ne)známé osudy
.. Ten večer začal v Nadině hlavě klíčit plán. Napsala skladateli dopis, poslechla si jeho skladby a jeho talent ji naprosto uchvátil. Poslala mu proto bohatou odměnu. Postupně Čajkovskij s baronkou von Meck navázali pravidelnější vztahy. Psali si často, dopisy byly milé a přátelské. Ale nesetkali se.

Naděžda Čajkovskému zasílala požadavky na skladby a hudebník je na její přání komponoval. Výsledné skladby si Naďa vždy prověřila a nikdy na nich nenašla chybičku. Zvlášť milovala symfonickou báseň Bouře. Za několik měsíců mu poslala další peníze, celkem 6000 rublů, aby Čajkovskij mohl opustit svou práci na Moskevské konzervatoři a mohl se věnovat skládání na plný úvazek.
Naděžda von Meck
Naděžda Filaretovna «


Od roku 1876, kdy se Naďa s Čajkovským seznámila, si vyměnili téměř 1200 dopisů. Psaní, které dorazilo v létě 1877 však Naděždu vůbec nepotěšilo. Skladatel baronce psal, že se chystá oženit. Jeho vyvolenou se stala Antonina Miljukovová, osmadvacetilá šlechtična a bývalá studentka Moskevské konzervatoře. Antonina byla do Čajkovského fanaticky zamilovaná. Prohlásila, že pokud by ji opustil, spáchá sebevraždu. "Řekl jsem jí upřímně, že si ji neberu z lásky, ale budu jí věrným a dobrým přítelem." psal Petr Iljič Naděždě.

Svatba se konala 6. července 1877 a Antonina se stala madame Čajkovskou. Naděžda mohla zešílet žárlivostí. Svému skladateli však nic ze svých pocitů napsat nemohla. Domnívala se, že si s ní přestane dopisovat a zůstane se svou novou ženou. Ani zdaleka netušila, že Čajkovskij opravdu nelhal, když tvrdil, že si Antoninu nebere z vášnivé lásky. Sňatkem se pravděpodobně pokoušel zastřít svou homosexualitu. Nic z toho však baronka von Meck nevěděla..

Čajkovskij s manželkou
Čajkovskij s manželkou Antoninou Miljukovovou «

Čajkovskij však na Naděždu nezanevřel, jeho dopisy přicházely stejně pravidelně jako dřív. Naděnku to opravdu potěšilo a zamlouval se jí velmi i dopis, který jí Petr Iljič poslal několik dní po svatbě: "Vaše přátelství pro mě stále bude radostí. Moje žena dělá všechno možné, aby se mi zavděčila. Byt je útulný a vkusně zařízený. Všechno je nové a pěkné. Mně to však přináší jen vztek, sleduji to všechno s nenávistí."

Naděžda von Meck
Naďa «

I Antonina brzy rozpoznala, že život s Čajkovským nebude tak růžový, jak si vysnila. Nedokázala se mu s ničím zavděčit, za svou snahu schytávala jenom podrážděné pohledy. Čajkovskij propadal depresím z neutěšeného rodinného života a začínal přemýšlet o sebevraždě. "Hledal jsem smrt," , psal Naděždě Filaretovně, "zdálo se mi, že je to jediná úniková cesta." Pár měsíců po svatbě se Čajkovskij sebral, ženě neřekl ani slovo a odcestoval do zahraničí. Antonina se psychicky zhroutila a skončila v ústavu pro duševně nemocné.

Listy, jež Nadě chodily z ciziny, byly čím dál osobnější a intimnější. Kromě odpovědi se Čajkovskému vracely i obálky plné peněz. Bohatá mecenáška se strachovala o svého svěřence. "Vděčím jí nejen za život, ale i za možnost dál skládat, což je mi nad jiné dražší." přiznal sám Petr Iljič. Na její žádost začat komponovat novou skladbu. Naděžda si žádala dílo, v němž se bude odrážet smutek, beznaděj, ztracená věrnost, uražená hrdost a pocit zlomeného srdce. Tak vznikla slavná 4. symfonie f-moll. Do věnování napsal Čajkovskij jediné slovo: "Příteli." Baronka von Meck si nepřála být jmenována.

Naděžda von Meck
Naděžda «

Naděžda byla za Čajkovského dopisy neskonale vděčná. Byl to její nápad, aby se spolu nikdy nesetkali. "Byly doby, kdy jsem opravdu toužila vás poznat,", psala mu jednou, "ale čím víc vás poznávám, tím víc se toho setkání bojím." Nepotřebovala ho vidět. Zůstal v ní odpor k manželství a k sexuálnímu životu. Když si jenom dopisovala, zbavila se všech nízkostí a vulgarit, jež jí připomínaly fyzickou lásku. V mnoha ohledech byla stejná jako Čajkovskij. Také často trpěla depresemi, byla náladová, výstřední a marnivá. Po letech samoty našla spřízněnou duši, které mohla napsat všechno. Vztah osamělé ženy a skladatele, kterého nejspíše přitahovali muži, však byl plný něžností.

Roku 1883, po téměř pětileté snaze, se Naděždin syn Nikolaj von Meck oženil s Čajkovského neteří Annou Davydovovou. Naďa v době svatby pobývala v Cannes, aby dostála svému slibu, že se s Petrem Iljičem nikdy nepotká. Skladatel na obřad dorazil a seznámil se se zbytkem její rodiny.

anna
Anna Davydovová a Nikolaj von Meck «

Po třinácti letech psaní dopisů, v říjnu 1890, Naďa poslala psaní, v němž Čajkovskému oznámila, že už jej nebude podporovat a nikdy mu už nepošle lísteček. Možných příčin jejího rozhodnutí je několik: Naděžda Filaretovna byla roku 1890 už těžce nemocná, rozvinula se u ní tuberkulóza, která způsobila atrofii paží a téměř jí znemožnila psát. Diktovat dopis někomu třetímu nepřipadalo v úvahu, bylo by to příliš trapné. Tlačila ji také rodina, Nadiným dětem se nezamlouvalo, kolik peněz jejich matka věnuje mimo rodinu. Navíc car Alexandr III. Čajkovskému vyměřil velkorysý důchod.. Je také možné, se zjistila pravdu o Čajkovského homosexualitě a nechtěla si způsobit ostudu. Čajkovského její rozhodnutí velmi zasáhlo. Neuměl si to po třinácti letech vysvětlit.. Podle svého bratra Modesta to bral jako krutou zradu.

Modest
Modest Čajkovskij «

Petr Iljič Čajkovskij zemřel náhle, pravděpodobně na choleru. Na smrtelné posteli si znovu vzpomněl na Naděždu a toužil spatřit její tvář. Modest Čajkovskij naproti tomu uvádí, že Nadino jméno opakoval jen proto, že ji proklínal.. Zemřel 6. listopadu 1893.
Čajkovskij
Petr Iljič Čajkovskij

V září 1893, jen několik týdnů před Čajkovského smrtí, odjela do Nice Anna Davydovová. Naděždu zcela zachvátila nemoc a prosila Annu, aby jí přijela pomoci jako ošetřovatelka. Anna jí vyřídila Čajkovského žádost o smíření, kterou Naďa bezvýhradně přijala.

Naděžda Filaretovna von Meck zemřela 13. ledna 1894 v Nice, necelé tři měsíce po smrti Čajkovského. Její ostatky převezli do Ruska a pohřbili na hřbitově u Novoalexejevského kláštera v Moskvě. Ten hřbitov už dnes stojí, vyrostla na něm moderní silnice. Naděžda by to pochopila. Byla si dobře vědoma významu dopravy..

Později se ptali Anny Davydovové, jak přijala zprávu o jeho smrti. "Nedokázala se s tím vyrovnat." odpověděla. Poslední kapitola románu v dopisech byla dopsána..

Naděžda von Meck




ZDROJE: 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lorelai Hale Lorelai Hale | Web | 6. ledna 2011 v 19:12 | Reagovat

Wow, to je fakt zajímavý nikdy jsem netušila že se něco takovýhleho vůbec stalo :)

2 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 6. ledna 2011 v 20:22 | Reagovat

Já donedávna taky ne :) Ruská historie je bezednou pokladnicí zajímavých příběhů, tak snad v ní objevím a představím další podobné poklady.

3 Vít Kilián Vít Kilián | E-mail | Web | 10. ledna 2011 v 16:58 | Reagovat

Zajímavý

4 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 10. ledna 2011 v 22:07 | Reagovat

Děkuji..

5 Jan Svejkovský Jan Svejkovský | E-mail | 21. března 2012 v 10:02 | Reagovat

Děkuji za úžasné informace o Naděždě v.Meck! Přeji Vám hodně štěstí.

6 Laruška Laršérová Laruška Laršérová | E-mail | Web | 25. března 2012 v 21:08 | Reagovat

Spíše já děkuji vám, moc si cením každé pochvaly.

7 Jakub Jakub | 11. prosince 2016 v 13:48 | Reagovat

Děkuji za zajímavý článek. Shlédl jsem BBC dokument o Tchaikovskym a zmínka o Naděždě Von Meck mě zavedla sem :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama