Ruské impérium: Stvoření teroru (X)

5. února 2011 v 16:11 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Z historie ruského terorismu

ZATČENÍ CAROVÝCH VRAHŮ

Týž den, kdy vyhasl život panovníka, se v nemocnici probral z bezvědomí Ignacy Hryniewiecki. Policii, která ho přišla navštívit, odmítl prozradit své jméno. Kolem půl jedenácté večer Hryniewiecki zemřel. Jeho identitu se nikdy nepodařilo odhalit. Zemřel jako náhodný kolemjdoucí. Když ho pochovali, neměli ani tušení, že pohřbívají carova vraha.

Ignacy Hryniewiecki
Carovrah Ignacy Hryniewiecki

Nikolaj Rysakov zůstal po druhém výbuchu nezraněn, převezli ho do Petropavlovské pevnosti, kde začali s výslechem. Rysakov uvěřil, že když prozradí adresy a jména, zůstane naživu. Naivní mladík vyklopil všechno, co o narodovolcích věděl.


Nikolaj Rysakov
Rysakov

V sýrařství na Malé Sadové čekal na cara Michail Frolenko. Nedaleko hlídkoval Nikolaj Kibalčič a Grigorij Isajev. Když viděli, že se na Malé Sadové nic neděje, mysleli si, že celá akce skončila krachem. Vydali se proto do tajného bytu na Těležné ulici, kde na ně už čekali Ivan Jemeljanov, Gesja Gelfmanová a Nikolaj Sablin. Později dorazila i Věra Fignerová. Od Jemeljanova se dozvěděli, jak atentát proběhl. Fignerová potom všechny ujistila, že car je opravdu mrtvý, jak se doslechla v ulicích. Zavládlo nadšení. Fignerová později napsala ve svých pamětech: "Noční můra, která svazovala Mladé Rusko po deset let, zmizela. Prolitá carská krev měla spláchnout všechno utrpení a mučení narodovolců, všechna ta léta ve vězení a ve vyhnanství."

Věra Fignerová roku 1880

Grigorij Isajev
Věra Fignerová («) a Grigorij Isajev («)

2. března v noci byl na základě Rysakovových informací vypátrán byt na Těležné. Zde policie dopadla Gelfmanovou a Sablina. Nikolaj Sablin zranil několik četníků a když viděl, že neunikne, zastřelil se. Gesju Gelfmanovou zatkli a umístili do Petropavlovské pevnosti. Následující den ráno chytili Timofeje Michajlova. Úporně se bránil zatčení, postřelil tři četníky, ale nakonec skončil ve věznici. Zde Nikolaj Rysakov Gelfmanovou a Michajlova identifikoval.

Nikolaj Sablin
Nikolaj Sablin «

10. března chytili Sofii Perovskou, jak se prochází na místě, kde došlo k atentátu. Po smrti cara jí už na ničem nezáleželo. Chtělo se dostat do věznice, kde byl uvězněný její milenec Andrej Željabov. Její sen policie snadno naplnila.
O týden později odchytili Nikolaje Kibalčiče a Michaila Frolenka, za několik dní Grigorije Isajeva. V Petropavlovské pevnosti se postupně scházela celá Narodnaja volja. Z velkých jmen dokázala vyklouznout pouze Věra Fignerová.

PROCES PERVOMARTOVCŮ

Podle rozhodnutí soudu byla vybrána šestice zatčených, která byla odsouzena k trestu smrti. Šest obžalovaných vstoupilo do dějin jako Pervomartovci (Pjervyj mart je rusky 1. březen, den osudného atentátu). Byli to Andrej Željabov, Nikolaj Kibalčič, Timofej Michajlov, Sofie Perovská, Gesja Gelfmanová a Nikolaj Rysakov (který si příliš pozdě uvědomil, že vyšetřovateli naletěl a smrti neujde).

Pervomartovci
Pervomartovci: (zleva) Nikolaj Rysakov, Timofej Michajlov, Gesja Gelfmanová, Nikolaj Kibalčič, Sofie Perovská a řečnící Andrej Željabov «

Vladimir Solovjov, jeden z populárních ruských filozofů, napsal list novému caru Alexandru III. Žádal ho, aby jako křesťan otcovým vrahům odpustil. Ale Alexandr III. na žádné odpuštění ani nepomyslel. "Postarám se, aby všech šest viselo!" prohlásil na adresu Solovjova.

AM
Alexandr III. s manželkou Marií Fjodorovnou (dříve dánskou princeznou Dagmar) «

Pervomartovců nakonec viselo jenom pět. Gesja Gelfmanová před soudem prohlásila, že čeká dítě (jeho otcem byl Nikolaj Sablin). V Rusku tehdy platil zákon, že i když je matka vinna, nenarozené dítě za nic nemůže. Gelfmanové proto trest smrti zaměnili za doživotní pobyt v Petropavlovské pevnosti.

Gesja Gelfmanová
Gesja Gelfmanová «

Poprava pětice Pervomartovců byla stanovena na 3. duben 1881. Šibenici vystavěli na Semjonovském náměstí. Podle dopisovatele londýnského deníku The Times popravě přihlíželo skoro 100 000 lidí. 2. dubna večer bylo všem odsouzeným umožněno vidět kněze a vyzpovídat se mu. Perovská s Željabovem odmítli. Noc před popravou psala Perovská dopis své matce, v němž jí vysvětlila, že nemohla jinak.

Nikolaj Kibalčič se během pobytu ve vězení mohl konečně věnovat svému fyzikálnímu projektu rychlého vzdušného plavidla. Prosil, aby jeho objev mohl postoupit výše a být předán odborníkům. Rychlé vzdušné plavidlo, na němž Kibalčič pracoval, bylo fantastickým objevem, který mohl ruskou vědu katapultovat na vědecko-technický Olymp. Dokončil projekt reaktivního motoru. Kibalčičův advokát listiny předal policejnímu řediteli, ale ten jakékoli další uveřejňování odmítl. Prohlásil, že "poskytnout toto k posouzení odborné obci by sotva bylo moudré - zbytečně by to vyvolávalo nežádoucí výklady a zbytečné emoce."
31. března, pár dní před popravou, poslal dopis ministru vnitra, v němž žádal, aby jeho projekt nezatracovali pouze kvůli tomu, čím se provinil. Ministr jeho žádost ignoroval, vrahu svatého cara přece nemůže vyhovět. Rovněž zamítl další Kibalčičův dopis, v němž psal: "Prosím vás, Vaše Excelence, aby mi předtím, než zemřu, umožnili vidět mé přátele. Nebo alespoň Željabova a Perovskou.."
Nikolaj Kibalčič
Nikolaj Kibalčič «

Kibalčičův zástupce v soudním řízení později vzpomínal na poslední rozhovor, který spolu vedli. Kibalčič prohlásil: "Pořád si lámu hlavu tím, jak si filozoficky zdůvodnit, že život zkrátka nemá smysl. Jenže ať si ji lámu sebevíc, přesvědčit se nedokážu. Protože se mi tak chce žít! Život je tak krásný. A stejně musím zemřít. Co můj vzdušný koráb? Je v pořádku?"
Jedna z nejodvážnějších myšlenek konce 19. století v pořádku byla, ale skončila pod nánosem prachu v petrohradských archivech. Génius, jakým Nikolaj Kibalčič bez debat byl, byl na dlouhou dobu zapomenut. Počátkem následujícího století se ke Kibalčičovým poznatkům (poté, co je roku 1917 uveřejnil v časopise Nikolaj Rynin) dostal vědec Konstantin Ciolkovskij a byl naprosto ohromen. Poznamenal, že Kibalčič doslova pod oprátku otevřel Rusku i celému světu dveře do vesmíru..

Okolo osmé hodiny ráno 3. dubna 1881 vyjely z věznice dva vozy. První převážel Andreje Željabova s Nikolajem Rysakovem, v druhém putovali s Kibalčičem Timofej Michajlov a Sofie Perovská. Všem odsouzeným svázali ruce a nohy, oblékli jim dlouhé černé rubáše s barevným nápisem "carovrah". Sofie Perovská se tvářila pohrdavě, Nikolaj Rysakov byl bílý jako křída a Nikolaj Kibalčič zůstal jako vždy nad věcí.

Sofie Perovská s Andrejem Željabovem
Perovská s Željabovem během soudu «

Navlékli jim oprátky na krk, první kat podrazil stoličku pod Nikolajem Kibalčičem. Pak přišel na řadu Timofej Michajlov. Nebohého mladíka věšeli natřikrát. Poprvé se s robustním Michajlovem utrhl i provaz. Po pádu byl dosud naživu, tak ho znovu pověsili, ale provaz opět nevydržel. Potřetí použil kat jinou oprátku a pro jistotu se ho ještě chytil za nohy.. Perovská se do poslední chvíle dívala na Željabova. Jako posledního věšeli Nikolaje Rysakova. Před tím, než sám zemřel, musel sledovat, jak umírají ti, které svou naivitou zradil.

Poprava Pervomartovců
Poprava Pervomartovců «

V devět hodin a padesát minut byli oběšenci odříznuti ze šibenice, naloženi do připravených rakví a pohřbeni v bezejmenných hrobech..


O osudech dalších příslušníků Narodnaje volji zase někdy příště..

ZDROJE: E. Radzinskij: Alexandr II.
A. Jarmolinskij: Cesta k revoluci: Století ruského radikalismu
1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11., 12., 13., 14., 15. atd.
Menší zopakování všeho, co se zatím stalo, najdete zde
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Grizzly Grizzly | Web | 5. února 2011 v 16:39 | Reagovat

můžu, se zeptat, proč máš přezdívku "Láska"??

jestli je to nějak soukromý, tak na to klidně neodpovídej ;)

2 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 5. února 2011 v 17:08 | Reagovat

[1]: "Ljubov" ale může být i jméno ;-) (ne, že bych já něco o autorce blogu věděla)

3 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 5. února 2011 v 17:43 | Reagovat

Soukromé to určitě není. Ljubov skutečně znamená rusky "láska", ale jako nick ji mám hlavně proto, že se tak jmenuje moje babička (je původem z Ukrajiny), kterou mám hrozně ráda. Jako fanatickému rusofilovi se mi to jméno vždycky líbilo :)

4 Grizzly Grizzly | Web | 5. února 2011 v 21:16 | Reagovat

[2]: je to jméno
[3]: heh... já opravdu vím, že "ljubov" je láska... to bude asi tím, že se tak jmenují.... ale v pase mi napsali Liubov, takže teď mi všichni postižené učitelky říkají liubof.... což dokáže naštvat... ale některé už přišli na to, že je lepší mi říkat zdrobnělinou Ljuba :D :D

5 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 5. února 2011 v 21:30 | Reagovat

Uch, tak to se hluboce omlouvám. Můj výklad byl nošením dříví do lesa.. S cizími jmény je v Česku docela problém, většina z nich je zkomolena do neuvěřitelných patvarů. Nicméně ti tiše závidím tvé krásné jméno :) To moje je tak neuvěřitelně severské, že jsem neměla odvahu ho vůbec zveřejnit na tomto "slovansky" orientovaném blogu :)

6 Grizzly Grizzly | Web | 5. února 2011 v 22:33 | Reagovat

severské? jak to myslíš? něco z Norska či Finska??

7 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 6. února 2011 v 13:59 | Reagovat

Přesně tak. Něco napůl z Norska a napůl z Dánska. Nezdálo se mi to jako dobrá volba pro tenhle blog, tak jsem si vybrala jméno svý babičky :)

8 Lorelai Hale Lorelai Hale | Web | 6. února 2011 v 16:56 | Reagovat

Chudák ten jak se to pod ním dvakrát utrhlo.
Mimochodem když tak koukám na předchozí komentáře, nechci se nějak montovat do rozhovoru, ale jak se jmenuješ? Nemusíš mi to řikat jestli nechceš :D ale zajímá mě to víš, když píšeš že je to severské jméno :)

9 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 6. února 2011 v 20:22 | Reagovat

Dagmar jest jméno mé (akorát mi tedy většinou říkají zdrobnělinami. Dagmar samotná zní nechutně tvrdě). Absolutně netuším, kde to naši sebrali :) Později mi došlo, že je to celkem taktické a hodí se mi to do mého úžasného plánu na založení vegetariánský restaurace v Norsku. Aspoň tam nebudu na první pohled za cizince :-)A taková Dagmarka Fjelstad, Kristensen (aneb doplň si norské příjmení dle libosti) zní zatraceně dobře :)

A když už jsme u toho, kdopak se skrývá pod přezdívkou Lorelai? :)

Máš pravdu, že pro Timofeje Michajlova to muselo být dost hrozné. Podle zákona, který platil dokonce i v Rusku, by se někdo, kdo dokázal přežít první popravu, už neměl věšet podruhé. Jenže Michajlov se podílel na vraždě cara a jeho syn, nový panovník Alexandr III., by moc nadšený nebyl, kdyby potkal Michajlova, jak si v klidu popíjí vodku někde na náměstí..

10 Lorelai Hale Lorelai Hale | Web | 7. února 2011 v 10:59 | Reagovat

Tak já jsem Pavlína (hrozný jméno, ty to máš ještě dobrý; mě vždycky babička říkala: Pavlíku, dobrá kaše na mlíku :D).
A jestli založíš v Norsku vegetariánskou restauraci, s chutí tě tam přijedu navštívit :).
Náhodou ty norský příjmení znějí fakt dobře ;)

11 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 7. února 2011 v 11:31 | Reagovat

Náhodou, je to pěkné jméno, mám na něj dobré vzpomínky. Jmenovala se tak sestra mého historicky prvního .. no nevím, jestli se tomu dá říkat "přítele".. a byla děsně milá :-)

Jako malá si pamatuju, že si spousta mých vrstevníků myslela, že jsem kluk. Takže to vždycky bylo "ten Dagmar". Neuvěřitelně mě to štvalo :)
Jasně, ráda tě uvítám ve svém vege-království :) Jen jestli se do toho Norska vůbec někdy dostanu. Je to trochu sci-fi, ale třeba se to zadaří :)

Jj, norská jména i příjmení jsou strašně pěkná, úplná jiná než ty naše. A -to je taky důležité si přiznat- i ti Norové vypadaj zatraceně dobře :D (Slint..)

12 Grizzly Grizzly | Web | 7. února 2011 v 21:28 | Reagovat

pro mě byl šok, když jsem před měsícem zjistila, že Daša je zdrobnělina od Dagmar xD xD

13 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 8. února 2011 v 10:59 | Reagovat

To věřím, na první pohled si to není moc podobné. Na Slovensku Daša existuje jako samostatné jméno :-)

Jinak, jestli se tě můžu zeptat: V Rusku "Даша" je zdrobnělinou od jména "Дарья"?

14 Grizzly Grizzly | Web | 8. února 2011 v 21:39 | Reagovat

[13]: přesně tak ;)

15 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 9. února 2011 v 17:02 | Reagovat

Tak proto! Díky :) (Jednou jsem totiž před jedním Rusem utrousila, že se mi říká Dáša, a nemohla jsem zaboha pochopit, proč si myslel, že se jmenuju Darja)

16 Grizzly Grizzly | Web | 27. března 2011 v 21:33 | Reagovat

[15]: :D :D :D

17 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 28. března 2011 v 16:02 | Reagovat

I když, možná v tom byla i moje mizerná ruština. Takže kdo ví, co mi vlastně řekl :-) Ale tak nějak jsem si to domyslela :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama