Ah, ces Français! (II)

20. dubna 2011 v 20:21 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Je suis venue, j'ai vu, j'ai écrit..

Ah, ces Français - II. díl

Cesta za lotrinskou kuchyní aneb "Pomóc, všude je Ice-tea"
V minulém díle jsme se slavnostně nadlábli Flammekueche. Další specialitou okolí Nancy je Quiche Lorraine, Lotrinský koláč. Jedná se o typ slaného otevřeného koláče, který se plní směsí vajíček, smetany nebo mléka, různých druhů sýrů, bylinek, zeleniny a uzeného masa. Každá francouzská rodina má svůj vlastní recept na Quiche, takže pořád objevujete nové a nové druhy.

quiche
Quiche Lorraine


Nejoblíbenějším a nejtypičtějším lotrinským ovocem je malá žlutá mirabelka. Lotrinsko je v létě doslova obsypáno mirabelkovými stromy a tyhle maličké bobule najdete potom téměř všude. Vyrábí se mirabelkové marmelády, sušenky, likéry, mirabelky se prodávají nakládané i sušené. A chutnají skvěle. Mezi turisty jsou oblíbené i bergamotové bonbony, které mají po celém Nancy na každém rohu. Žlutooranžové čtverečky obsahují kromě cukru glukózový sirup a přírodní bergamotové aroma, barviva žádná. Obyvatelé Nancy jsou na tyhle cukrovinky opravdu hrdí. Aspoň jeden sáček si zkrátka přivést musíte. Vrátit se z Nancy bez bergamotu je výrazem nejhrubšího barbarství.

bergamot
Bergamote de Nancy

Po klasické večeři Francouzi většinou vytáhnou z ledničky zásobu sýrů. Jenom jsem koukala, že půlka stolu už je plná krabiček a nádobek se sýry a maman odněkud čaruje další a další. Z lotrinských sýrů na první pohled poznáte munster. Jeho aroma se nedá s ničím splést. Sice jsem potom vypila pár stakančiků, abych tu chuť přebila, ale stojí to opravdu za to.

syr

Dobré jídlo je třeba něčím pořádným zapít. Naivně jsem očekávala, že každý Francouz bude tak trochu sommeliér, který s jistotou mistra vytáhne to správné víno. Možná to bylo tím, že rodina mojí hostitelky pocházela původně z Belgie, ale domácí vinotéku by u ní člověk pohledal. Dospěla jsem k závěru, že mladí Francouzi pijí v podstatě dvě věci: ice-tea a Cocu, jak důvěrně oslovují CocaColu. Podobné sladké blafy nemůžu ani vidět. Když jsem se ráno rozlížela, kde doplním svůj příjem kofeinu, narazila jsem. Kafe ani čaj se nevede. Ještě tak horká čokoláda. Raději jsem se uchýlila k belgickému pivu, abych unikla před ice-tea a dalšími pronásledovateli. Vydržet týden na pivu není vůbec problém. Belgické pivo totiž pro normálního Čecha-pivaře nemá chuť piva. Správný příznivec Plzničky si pomyslí cosi o limonádičce pro dámičky, ale raději jsem držela zobák. Hrozba Cocou byla silnější.

Po neúspěchu s vínem mě napadlo, jak na tom asi budou mladí Frantíci s tvrdým alkoholem. Lara, potomek ruských rolníků, se s počtem vypitých stakanů vodky nezalamuje. Prvním signálem, že někde je chyba, byly vyděšené pohledy ostatních korespondantů, kterými mě oblažily, když jsem si objednala jednu vodku. Když mi ji servírka přinesla, nedůvěřivě ji očichali, utrousili něco o šílených Čehůnech a jisté sebevraždě a mlčky sledovali, kdy spadnu pod stůl. S tichým přípitkem na nehynoucí slávu maršála Malinovského jsem vyprázdnila skleničku.. Na strnulé pohledy francouzské mládežnické legie dlouho nezapomenu.

Francouzi jsou na tom vůbec tragicky, co se týče osidel Bakchových. Za jedno mizerné Cuba Libre člověk vyplázne 6 eur ani neví jak. Pivo pod tři eura neexistuje. I když, ani ty dražší snad ani nejsou piva. Chudák Francouz se proto ožere už po prvním panáku. Na maškarním plese u jednoho Frantíka doma vypil každý obyvatel země Galského kohouta jedno třetinkové pseudopivo a tančil havajské tance na trávníku. Skupina Čechů posedávala znudeně na konci stolu totálně střízlivá a opakovala: "Tak co, bude nějaký chlast?" V zoufalství nejvyšším, v duchu pějíce "Střílizlivý nás ti žaboužrouti nedostanou!" jsme se vrhli po nějakém cukrovém likéru. Větší hnus jsem snad nikdy nepila. Kromě jednoho druhu lavórovice, kterou dovezli známí ze slovenského venkova. Tudíž, krajané drazí, pokud se chcete ve Francii opravdu opít, musíte být buď milionáři, nebo mít v batohu první pomoc v podobě placatice domácí meruňkovice..


a přístě snad už opravdu o tajemném Standovi a o tom, kde si dávají obyvatelé Nancy sraz..
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lorelai Hale Lorelai Hale | Web | 25. dubna 2011 v 11:32 | Reagovat

S tou cocacolou máš ale pravdu, četla jsem knihu, kde naše česká holka jela jako au-pair do Francie, když jeden ze špuntů začal brečet, uvařila mu čaj, později jí jeho matka vynadala, že je čaj pro děti jedovatý a budou bez krve, když se poté zeptala co mají pít, vykřikovala: No co, přece colu, sprajt,.... Docela jsem se divila ;D
Už se těším na další

2 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 12:24 | Reagovat

Je to docela drsné, že tím nalívaj i malé děti. Když jsem byla malá, tak jsem pila permanentně čaj a vodu. Colu teď snad jenom s rumem a to jen občas. To mi připomíná, že když moje Frantice byla v Brně, tak nechtěla nic pít. Pídila jsem se, kde bere to pití, když se na ní ani po třech dnech neprojevuje dehydratace. Nakonec jsem zjistila, že má půlku kufru plnou plechovek Coly.. Já to prostě nechápu. Sice mi před pár lety ta Cola chutnala, ale když jsem zjistila, kolik je v tom cukru, tak jsem ji přestala pít.

S dalším dílem máknu, když máme konečně pár dní volna :) A pak bude kraso a MS v hokeji, tak zas toho času bude míň..

3 Lorelai Hale Lorelai Hale | Web | 25. dubna 2011 v 16:26 | Reagovat

Taky mi to moc nechutná, není nad domácí čaje ;)
Už se nemůžu dočkat

4 Ljubov Ljubov | E-mail | Web | 25. dubna 2011 v 18:15 | Reagovat

Přesně, domácí čaje jsou nejlepší! Asi si půjdu jeden hned uvařit.

Ještě trochu doladím fotky a večer tu bude třetí díl Frantíků. Napsané hrozně, ale lepší to asi se mnou nebude :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama