Červenec 2011

Kuda na Wehrwolf, malčik? (I)

30. července 2011 v 19:10 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Je suis venue, j'ai vu, j'ai écrit..

Malčik! Kuda na Wehrwolf?


"Wolfíčku? Kde jsi?" šrotovalo mi ospalým mozkem. Už čtyři hodiny jsme ujížděli pryč od Kyjeva, zásoby kvasu byly dávno vypity a z neustálého koukání na pole, stromy a anonymní vesničky se mi chtělo ale nelidsky spát. Večer mě čekala ještě prohlídka Vinnice. Spala bych, ale to zkrátka nebylo možné. Byl někde tady. To jsem věděla naprosto určitě. Seděla jsem v uličce a s výhružným pohledem rejdila po mapě jižní Ukrajiny.

"Wolfajzi! Ty mizero jeden!"
Řidiči už toho hledání začínali mít dost, motali jsme se asi půl hodiny po městečku Stryžavka, ale moje vášeň pro historii musela být naplněna. Musel tu někde být. Ta babuška to přece říkala. Říkala, to jó. Ale německy. Znalost tohoto jazyka u Lary postupně vyprchává spolu se vzpomínkou na modré oči a nádherně melodický rakouský přízvuk pana F.. Konečně jsme zahlédli dalšího místního, fešáckého malčika, a znovu úřadovala moje ne zrovna plynulá ruština. Ale nejspíš zapůsobilo mé nehynoucí charisma a dočkala jsem odpovědi: "Wehrwolf? Tuda!" Ura!

Jägermeisterová bábi a definice Boha

25. července 2011 v 19:30 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  La vie de Larisa Larcher
Ranní pohled do kalendáře mě po delší době ale naprosto znechutil. Dal mi jasně najevo, že půlka prázdnin je definitivně v čoudu a vlastně jsem nestihla skoro vůbec nic. Tudíž nic nestihnu ani v té druhé půlce, ale nevadí. Díky tomu tak typickému letnímu počasí jsem většinu času strávila ve svém brlohu. Jen si zkus tvrdit nebo pomyslet, čtenáři, že Lara se flákala. To ani náhodou!

Carevič Mikuláš Alexandrovič (I)

20. července 2011 v 22:16 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Alexandr II. a jeho rodina

Velkokníže Mikuláš (Nikolaj) Alexandrovič

(1843 - 1865)


NAVŽDY CAREVIČEM..

Když se Mikuláš Alexandrovič narodil, vykládaly mu dvorní dámy, ruští aristokrati i samotná Romanovská rodina šťastnou a slavnou budoucnost. Měl se jednoho dne stát ruským carem, vládcem největší země na světě, a panovníkem, který dokončí liberální reformy, jež započal jeho otec Alexandr II.. Mikuláše všichni obdivovali pro jeho inteligenci, bystrost a příjemný vzhled. Dostalo se mu výborného vzdělání a jeho snoubenka byla mimořádně půvabná. Na ruský trůn však Mikuláš nikdy neusedl. Předčasná smrt způsobila, že zůstal navždy jenom carevičem, následníkem trůnu. Jméno Mikuláš II. získal místo něj jiný car. Syn jeho bratra. Ten sice směl Rusi vládnout, ale dopadl podobně tragicky...

Dunguaire Castle

9. července 2011 v 23:10 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Je suis venue, j'ai vu, j'ai écrit..

DUNGUAIRE CASTLE


"Che, já dneska prostě nevylezu," brumlala jsem si, když jsme projížděli rozeklaným pobřežím na západě Irska. Počasí nebylo od rána nejlepší a právě se spustil příšerný liják. V mžiku byla mokrá silnice, zima, foukalo a nebylo vidět na krok. "Hele, koukni se tam!" pronesl škodolibě J. "Ti proradní Irové si ze mě dělaj srandu!" zamžourala jsem skrze okno. Napravo od úzké silničky stál nejkrásnější hrad, jaký jsem zatím v Irsku viděla. Skepticky jsem se podívala na květovanou sukýnku a fajnové botičky, které jsem měla na sobě, a pak znovu do té venkovní fujavice. "Jdeme?" nadhodil dobře se bavící J. a zapnul si prožlukle nepromokavou bundu od Hannah. Zbabělec! "Jdeme!" zavelela jsem tisknouc si k sobě svůj titěrný, ale zatraceně módní svetříček..

Marija Okťjabrskaja: Máša-tankistka (I)

6. července 2011 v 18:40 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  (Ne)známé osudy

Marija Vasiljevna Okťjabrskaja

(? - 1944)

Marija Okťjabrskaja

MÁŠA - TANKISTKA



Soumrak nad Ross Castle

4. července 2011 v 17:41 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Je suis venue, j'ai vu, j'ai écrit..

SOUMRAK NAD ROSS CASTLE



Bylo už pozdě večer, když jsme sjížděli podél západního pobřeží Irska na jih, na ubytování v Corku. Myslela jsem jedině na ustlanou postel a pořádnou pintu Guinessu. Tichem příjemně zněly tóny irských balad v podání The Dubliners. Náhle mezi stromořadím podél silnice probleskla hladina jezera. Ve vodě se odrážela silueta mohutného kamenného hradu.. Tehdy mi došlo, že raději obětuju hodinu spánku, ale o tenhle nádherný hrad nesmím přijít. Vítejte u Ross Castle.

Kříže z Monasterboice

1. července 2011 v 22:22 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Je suis venue, j'ai vu, j'ai écrit..

KŘÍŽE Z MONASTERBOICE



Na většině náhrobků a pomníčků v Irsku nenajdete klasické křesťanské kříže, na jaké jsme zvyklí od nás. Zdejší hroby zdobí tzv. keltské kříže. Jedná se o kombinaci běžného kříže a kříže s kroužkem kolem průsečíku obou ramen. Kroužku se přisuzuje řada magických vlastností. Někteří badatelé se domnívají, že se jedná o sluneční kotouč, jehož kult byl mezi Kelty nesmírně populární; podle jiných symbolizuje věnec vítězství. Řada keltských křížů je vysoká několik metrů a jsou bohatě zdobené reliéfy a nápisy. Znak keltského kříže se zvlášť v posledních letech čím dál častěji objevuje jako symbol bílé rasy a její hrdosti, využívají jej i četná nacionalistická hnutí. V Irsku zapomeňte na národnosti a rasismus, všichni se v pubu opijí stejně, a zde - v Monasterboice - ochutnejte další doušek z irské historie..