Září 2011

Jak jela Lara do Práglu a vrátil se Quasimodo..

24. září 2011 v 20:18 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  La vie de Larisa Larcher

Joj Prága!


Okolo půlnoci Larší začala přemýšlet, že by nebylo možná od věci si zabalit a vytisknout si svůj veskrze božský referát na Májovce, když vlak odjížděl za nějakých pět hodin. S velkorysostí všech umělců otevřela skříň a nacpala do tašky prvních deset věcí, které na ni vypadly zevnitř. Když se o čtyři hodiny později probudila, po osmačtyřicetihodinovém spánku přerušovaném stavy prozření "sakra, pyžamo", "do háje, lak na nehty", myslela si něco velice nehezkého. O chvíli později bezmocně nadávala u prodejny kafe na nádraží, kterou prozíravě nechali zavřenou. Buňky sborově křičely: "My chceme kofein!" ale nebylo jiné možnosti, než je nechat trpět a odpotácet se na perón.

Fotoreportáž: Podél irského pobřeží..

18. září 2011 v 14:41 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Je suis venue, j'ai vu, j'ai écrit..

Na irským pobřeží s foťákem v ruce..


Do Irska jsem se zbláznila na první pohled. Smaragdový ostrov tvoří vedle stovek hradů a zřícenin, rozbořených opatství a pubů, kde čepují sametový Guiness a nalévají třpytivou whiskey, především útesy a zelené pobřeží. Právě tam směřuje moje krátká fotoreportáž. Snad se mi podařilo aspoň ve zlomku zachytit, jak je tahle země nádherná a magická..

jetel zjevně roste i na okrajích útesů..

Mesijé a jeho cynická princezna..

17. září 2011 v 18:47 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  La vie de Larisa Larcher
Ano, Lariso. Víš dobře, že jsi neměla oznámit mesijému, že ti měl říct dopředu, že místo ženský shání ramínko na šaty. Nebylo to zrovna chytré se rozkřičet na mesijého uprostřed ulice a sdělit mu, že to si z tebe snad dělá srandu. Nebylo ani kapku prozíravé řvát na mesijého. Je potom bílej jako křída, což mu ani trochu nesluší, a ty potom nikdy nemůžeš najít klíče od bytu. Ne, fakt to nebylo dobrý se pohádat s mesijém. Ale bylo to velice cynické. To ano.

Allemagne: encore en peu sentimentale (IV)

11. září 2011 v 20:26 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  Je suis venue, j'ai vu, j'ai écrit..

Lübeck: massepain et Thomas Mann


Lübeck se nachází na severu Německa, ve spolkové zemi Šlesvicko- Holštýnsko. Postavení svobodného a samostatného města ztratil podruhé v roce 1937 a už se k němu nikdy nevrátil. Patří k nejvýznamnějším přístavům v Německu a kdysi byl vůdčím městem Hanzy. Přezdívalo se mu Královna Hanzy. Díky zachovalému centru s gotickými a renesančními stavbami byl Lübeck zapsán na seznam UNESCO. Ve městě žije asi 200 000 obyvatel. Staré město přiléhá k řece Trávě, která ústí asi 17 kilometrů za Lübeckem do Baltského moře.

Fields of Athenry..

4. září 2011 v 18:36 | Larisa Laršérová (навсегда мадам Бьёрндален) |  La vie de Larisa Larcher

Fields of Athenry..



Když jsem byla letos na jaře v Irsku, mělo to vedle seznámení se se stovkami zajímavých míst, poznání nových lidí a zjištění, že irish gaelic je srozumitelná asi jako finština, ještě jednu výhodu. Irskou lidovou hudbu jsem měla ráda už předtím a znala jsem ty nejznámější hospodský odrhovačky. Ale tuhle ne. Když jsem ji slyšela poprvé, věděla jsem, že je jiná. Její melodie a slova se mně zaryly do paměti. Od té doby ji poslouchám pořád. Našla jsem několik verzí, z nichž každá má něco do sebe. Dalo by se říct, že se díky ní přenáším z jednoho dne do druhého a jsem stále trochu při smyslech. Dostane mě vždycky. Je tak smutně krásná, tak krásně smutná. Jmenuje se Fields of Athenry.