Červenec 2014

Podej mi magnézium, Rišáre.. (II)

11. července 2014 v 1:43 | Larisa Laršérová |  La vie de Larisa Larcher

Podej mi magnézium, Rišáre (II)



Ráno před zkouškou z dojče jsem byla v opravdu peprné náladě. Z přeložek se 3. a 4. pádem jsem bezpečně věděla jen ohne + akuzativ, a to jen proto, že se mi v mozku vytrvale přehrávalo Ohne dich. Článek na rozbor se naučil nedal a abych se učila všechna slovíčka z lekci o berlínské zdi mě ani nehlo. Několikrát jsem se hluboce zamyslela nad tím, co bych tam dala já, kdybych to učila. Aspoň jsem zdárně odkalkulovala, kdy pozřít paralen, aby za půlhodinu zabral a já přišla s relativně čerstvým mozkem. Dokázala jsem se ještě usmát, když jsme dostali dva malé čokobonbóny, aby se nám lépe myslelo, ale podle mě to bylo spíše na uklidnění hysteráků. Rozhodla jsem se, že je uchovám na pozdější doby a s kyselým úsměvem si nechala podat test. Drapla jsem třetí stranu a co nejrychleji vyplnila všechny tvary na perfektum, präteritum a přítomný čas, protože jsem pojala vážné podezření, že by se mi mohly o minutu později totálně vykouřit z hlavy. U článku jsem zůstala fascinovaně zírat na zadaní, ostatní přesně věděli, o co jde, kdy se to stalo a co tam padlo, já jsem se v duchu hájila slovem medievistka a zasvěceně jsem přikyvovala, že taky vím. Bylo to poprvé, co jsem si přečetla, že Kennedy přijel do Berlína, řekl Ich bin der Berliner a všichni kolem lehli a nehráli.

Podej mi magnézium, Rišáre.. (I)

5. července 2014 v 19:05 | Larisa Laršérová |  La vie de Larisa Larcher

Podej mi magnézium, Rišáre..


Pozdává se mi, že je čas napsat nový díl kroniky laršérismu, i když to tady nikdo nečte, což je naférovku dobře, abychom zmapovali, jak žije Laritka Laršér, co ji všechno sere, nesere a co stihla s větší či menší úspěšností podělat za poslední měsíce. Minulý text končil mírnými opojnými stavy z uvolňující se vodky, četbou Lermontova a chutí začít zase kouřit. Samozřejmě, mohla jsem si nalhávat, co jsem chtěla, ale čaptoš s Lorenzovou mě nehorázně srali, v hlavě jsem je zabila během pěti minut desetkrát, z toho deseti různými způsoby. Takže jsem si naordinovala pravidelné dávky této dvojice, aby neměli ani ponětí, co se mi honí hlavou.

Malinalli Tenépal: La lengua de Cortés (II)

1. července 2014 v 13:47 | Larisa Laršérová |  (Ne)známé osudy

Malinalli Tenépal:

La lengua de Cortés (II)


S počtem dobytých území rostl počet dívek, které poražení vládci přenechali Cortésovi. S těmito ženami měl Cortés řadu potomků, ale žádná z nich nedosáhla postavení Malinalli. O vztahu Cortése a Malinalli se vede množství spekulací, podle nichž nebyl zdaleka tak výrazný a důležitý a jeho hloubka je jen výmyslem romantiků. Buď jak buď, Malinalli byla Cortésovi věrná a oddaná. Bernal Díaz del Castillo, který Cortése doprovázel, vzdal ve svých pamětech hold její odvaze a statečnosti, jež prý převýšila odvahu lecjakého muže, její kráse, vznešenosti a chytrosti.